Milá Petro, děkujeme za Váš příběh a pojďme se podívat na řešení, které nabízejí systemické konstelace. Ta má rada bude o rozpoznání rolí a pozic.

Vy jste nejen matkou, ale také ženou SYNA této ženy. Jednoduše řečeno, bez ní byste neměla manžela a tudíž ani svého vlastního syna. Věřím, že situace už pro vás může být poměrně vypjatá. První tedy, co by Vám mohlo pomoci atmosféru uvolnit, je zkusit se na svou tchýni podívat právě tímto pohledem. Doporučuji tak učinit nejdříve v soukromí, v místě, kde budete mít klid a nebude Vás tam nic a nikdo rozptylovat. Můžete například použít nějakou značku (papír, fotku, předmět), který ji bude symbolicky zastupovat a zkusit se není podívat s co nejnovější pohledem. Ideálně se pokusit ji vidět tak, jako když jste ji poprvé poznala. Klíčem je  úcta. Zkuste jí vnímat jako matku, která dala život vašemu muži a bez které byste neměla svou vlastní rodinu. Pokud se vám podaří se s ní takto propojit, pokuste se pak ještě o jeden krok. Je jím důvěra, že to, co dělá se svými vnoučaty, jim neublíží.

Matky mají bohužel často tendenci si své děti přivlastňovat. A to se děje na všech věkových úrovních. Zní to drsně, ale tak jako jí nepatří její syn (váš muž), tak ani vám nepatří Vaše děti. Děti vás potřebují, ale čím starší budou, tím důležitější bude je umět pustit a právě vědomí jejích svébytnosti vám v tom neobyčejně pomůže. S tím souvisí druhá část mé odpovědi.

Velmi často máme my ženy tendenci jít do konfliktu s tchýní, protože na ní projektujeme vztek, který patří někomu jinému. Tchýně může být naším zrcadlem, je dobré se podívat, koho pro nás nevědomě hraje. A zároveň do ní často projektujeme naštvanost na našeho vlastního muže, že si neumí sjednat pořádek. Rodinné konstelace totiž říkají, že nový systém má vždy přednost před tím starým, jinak by nové systémy nevznikaly a tím bychom vyhynuli. V tomto případě má mít váš (nový) rodinný systém větší důležitost pro vašeho muže, než ten jeho starý původní. A jeho úlohou je ten nový systém (svou rodinu – vás a vaše děti) bránit. Petro, je tedy na něm, aby své matce vymezil hranice, ne na vás. Zkuste se podívat, jak velkou část naštvanosti, kterou cítíte vůči své tchýni, cítíte vůči svému muži za to, že situaci (dle vás) neřeší. Předejdete tím i budoucím partnerským problémům.

Téma tchýně a snachy je natolik široké, že by se o něm dalo mluvit několik hodin. Přijměte ode mě tedy jen takové náznaky oblastí, na které byste se mohla zaměřit. Věřím, že by vám to mohlo pomoci se na věci dívat z trochu jiného úhlu.

Držím palce.

Lenka Konečná